Nikdy jsem nevěřila, že mě ty šátky tak chytnou. Teda do duhovky jsem se pustila jednou a šátek někde leží nedokončen (to je takový můj kostlivec). Ad jedna byl podle návodu, což mě prostě moc nebaví, ad dva, u čehokoliv co trvá víc než čtyři hodiny dost trpím a to si myslím, že mám zlatou trpělivost. Někdy :). Takže dětské šátky jsou značka ideál.
„Scheepjes Eliza, znáte Katka?“ No upřímně, neznám, ale zvědavá jsem, vo to nic :).
Šátků, stejně jako čepiček, není nikdy dost a v podstatě snad ani nezáleží na sezóně. Prostě jsou krásným doplňkem, malých i velkých a krásně doladí jakýkoliv outfit.
Aby nám to ladilo, k homelesácké čepičce si uháčkujeme tunel na dvě omotání.
Nákrčník. Pro někoho noční můra, pro někoho rychlovka. Zkrátka tunel, háčkujeme dokola, natáhneme přes hlavu a jde se. Ale jak zvolit šířku a výšku tunelu bývá zásadní problém. Také volba příze a háčku hraje velmi podstatnou roli. Čtěte více
Možná se zdá, že má můj den 48 hodin. Bohužel nemá. I když bych si přála alespoň čtyřiadvacet plus noc.
Nákrčníky zprava, zleva, jsou zkrátka populární. Za mne jsou vhodné pro dítka, která minimálně sedí, u ležících drobečků mi nákrčník přijde značně nepraktický, tam preferuji šátečky. Ovšem sto hlav, sto názorů, takže záleží na Vaší volbě.
Tak se na něj konečně dostalo. Na koho? No na vějířkový šátek.